Svaz vlastníků půdy České republiky

1. Proč nelze zpracovávat pozemkové úpravy jen těm kdo o ně mají zájem. Před sedmdesáti léty byl zničen katastr, hranice pozemků a přístup k nim. Pokud pozemky nebyly státem vyvlastněny, byly ze zákona předány do trvalého bezúplatného užívaní JZD a státním statkům. Vlastníci půdy se rozprchli do všech koutů světa. Se státem mají velmi špatné zkušenosti. Proto většina z nich má z pozemkových úprav obavy a považují je za pozemkovou reformu. Tyto obavy jsou ještě posilovány mnohými nájemci, kteří vlastníky straší nezájmem o pronájem polí po pozemkových úpravách. Jsou časté případy, že vlastníci půdy s podnětu nájemců nechtějí pozemkové úpravy. Doslova „šok“ prožívají vlastníci na „ úvodním jednání“ při zahájení pozemkových úprav. Pod přívalem informací a paragrafů se dovídají, že jim může být krácena výměra pozemků Tento stav ale vůbec nezbavuje stát povinnosti těmto postiženým občanům zabezpečit plný obsah vlastnického práva k půdě, aby s pozemky mohli svobodně nakládat. Stát má proto povinnost zpracovat pozemkové úpravy všem vlastníků půdy v každé katastrální obci bez ohledu zda o ně aktivně požádají. Navrhujeme proto upravit § 6 Zákona.

2. Pozemkové úpravy dostávají mohutný multidisciplinární rozměr. Pozemkové úpravy dle § 2 Zákona zcelí pozemky, zabezpečí jejich hranice a přístupnost a mají prioritně vytvářet podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. Současně s nimi se zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu půdního fondu, vod a pro ekologickou stabilitu krajiny. Pozemkové úpravy se zpomalují a zdražují především proto, že jejich řízení požaduje stále větší rozsah. Pozemkové úpravy přebírají funkci krajinného a územního plánování a stavební výroby. Do pozemkových úprav se zavádí samostatné studijní práce společných zařízení. Požaduje se podrobný hydrologický a pedologický průzkum, což je značně prodlužuje a prodražuje. Jde o zjevnou duplicitu se zpracováním územních plánů. Pozemkové úpravy jsou vtaženy do stavebních příprav. Musí se zpracovávat studie odtokových poměrů, řeší se úprava vodních toků a nádrží, někdy včetně stavebního projektu. V projektu pozemkových úprav se geodeticky zaměřují výškopisy a podélné profily na konkrétní pozemní stavby, přestože o nich není rozhodnuto. Z finančních prostředků na pozemkové úpravy se často řeší zastavěné části obcí a chatové oblasti. Na zpracování projektu pozemkových úprav, už pří výběrových řízení, se požaduje nesmyslný velký počet většinou stavebních profesí s „kulatými razítky“. Výrazný posun pozemkových úprav do územního a stavebního řízení vyžaduje nárůst jednání s orgány a institucemi. Projekty pozemkových úprav se zadrhávají na očekávaných rozhodnutích orgánů, projekt KPÚ pozbývá aktuálnosti, musí se předělávat a dochází ke ztrátám. V rámci společných zařízení se, v projektu pozemkových úprav podrobně, připravují stavby, které se pak nerealizují. Nechceme omezit investice do půdy a krajiny. Řešme je s větší důkladností a rozmyslem v samostatné etapě dle stavebního zákona. Požadujeme pozemkové úpravy zrychlit a jejich řízení vrátit jejich prioritnímu poslání, to je obnově pozemkového vlastnictví

3. Řízení pozemkových úprav. Pozemkové úpravy jsou trvale ohroženy nedostatkem finančních prostředků, neboť jsou finančně upřednostňovány výdaje pro podniky zajišťující „výživu lidu“. Od dubna 2010 nabývá platnost „Metodický návod k provádění pozemkových úprav a technický standart společných zařízení“. Tyto metodické nástroje dále zdražují a časově prodlužují plnou obnovu vlastnického práva k pozemkům. Narůstá také byrokracie a administrativa, zavedením třístupňového řízení pozemkových úřadů. Pro každý kraj jsou nově zřízeny územní odbory. Pod nárůstem rozsahu a obsahu projektů pozemkových úprav se navíc nad rámec Zákona zavádí pro potřeby kontroly a schvalování projektů soustava „dokumentačních komisí“. Je proto nezbytně nutné vrátit pozemkové úpravy jejich původnímu poslání, to je k obnově vlastnického práva milionům občanům tohoto státu. Územní a stavební proces je řízen zcela samostatným zákony. Vážné připomínky máme k zadávací dokumentaci pro výběrová řízení na zpracování KPÚ. Jedná se především o požadované neúčelné profese, požaduje se velký počet zpracovaných projektů KPÚ. Zadavatel dále požaduje mnohamilionové tržby v posledním roce podnikání, ISO a podobně. Vzniká tím vážné podezření, že mnohé zadávací dokumentace jsou šité na míru předem dohodnutému vítězi. Zjevně sledují likvidací dnešních projekčních firem a vybudování jen vyšších dodavatelů. Je nutné prověřit, zda vznikající „asociace zhotovitelů pozemkových úprav “ nesledují především tuto likvidaci a docílení monopolního postavení. Tímto vývojem jsou znepokojeny i pracoviště pozemkových úřadů. Monopolizace zhotovitelů projektů pozemkových úprav s možností kartelových dohod, povede k dalšímu zpomalení pozemkových úprav a po likvidaci projekčních firem, k jejich zdražení.

Ing. František Janda, předseda SVP ČR