Svaz vlastníků půdy České republiky

Zdravím delegáty ASZ a hosty 12. valné hromady ASZ ČR a děkuji za pozvání. SVP ČR přistupuje do ASZ. Je nutné připomenout, že SVP je spoluzakladatelem ASZ v roce 1999 jak vyplývá ze stanov. Od té doby probíhala přístupová jednání s různou intenzitou až do dnešního dne. Po tuto dobu se především vyjasňovali zájmové pozice. Vlastníci půdy mají se SHZ ty nejpřirozenější vazby. Nelze si představit sedláka bez půdy. Násilná kolektivizace i forma polistopadové transformace zemědělství tyto pevné historické vazby mezi sedlákem a vlastnictvím půdy značně deformovala. Více jak 2 mil. VP násilná kolektivizace vyhnala z rodných vesnic. Dnes najdete vlastníky české a moravské půdy ve všech světadílech.
Pokud se dohadujeme o odbytu zemědělských produktů, jejich cenách či dotacích, tak je vše dovolené. Půda je ovšem jiná kategorie. Nelze ji namnožit nebo padělat. Půda má důležitý a nezastupitelný státotvorný charakter, neboť jejím vlastnictvím je vymezena naše státnost. Půda je předmětem mnoha zájmů.Vážným stavem zůstává, že je u nás asi 15-18 % občanů, kteří odmítají soukr. vlastnictví půdy a považují půdu za veřejný statek, podobně jako například vodu a vzduch. Setkáváme se s vágními postoji k soukr. vlastnictví půdy také u pravicově orientovaných politiků. To jsou vážné věci. Uvádí se, že úroveň demokracie ve státě je závislá na úrovni ochrany soukromého vlastnictví. Podle tohoto měřítka to s naší demokracií ještě není v pořádku. Přes všechny problémy vl.půdy podporují demokratický polistopadový vývoj, který znamená návrat k právu.
Naše pozemky jsou nepřístupné a ze zákona zatěžovány různými břemeny bez náhrady a roztříštěné pozemkové právo v mnoha zákonech umožňuje nadřazování užívacího práva nad právo vlastnické. Například energetikům a dalším správcům inž. sítí. Jsou to dlouhodobě neřešené problémy, které se dotýkají milionů občanů. Proto musíme budovat silné zájmové organizace.

1. SVP hodlá přispět k budování selského stavu. Za tím účelem bude podporovat pronájem a prodej soukromé půdy přednostně Sokr. HZ a tím přispět k obnovení a stabilizaci selského stavu. Každá vyspělá demokracie považuje sedláky solí země. Věříme, že časem to bude platit i u nás.
2. Uvítali jsme podporu KPÚ ze strany ASZ a vážíme si toho. Zaznamenali jsme také posun u předsedy ZS Jirovského a Zemědělský svaz už začal vnímat potřebu KPÚ. Děkuji touto cestou za vstřícný dopis také panu ministrovi. U KPÚ se musím zastavit podrobněji, protože se argumentuje jen celkovými financemi na KPÚ. Podle údajů ÚPÚ jsou ukončeny KPÚ po 20 letech v 1010 k.ú. V ČR je ovšem 23 000 k.ú. ÚPÚ plánuje, že ročně bude zahajovat a ukončovat 200 KPÚ. Při tomto tempu budou KPÚ dokončeny v ČR až za 110 let. Po tuto dlouhou dobu nebude stát naplňovat právo velkému počtu občanů. V časopisu „Pozemkové úpravy č. 18/70“ se dále uvádí, že přednostně se budou řešit KPÚ pro PF ČR, pak mají přednostní nárok liniové stavby a až na posledním místě podle finančních možností se budou řešit KPÚ pro vlastníky pozemků. Z prostředků na KPÚ se někde hradí i zastavěné části obcí, či chatové oblasti. Přitom zákon o poz. úpravách č.139/02 Sb., v § 2 zcela jasně ukládá, že pozemkovými úpravami se pozemky funkčně uspořádají, scelují a zabezpečí přístupnost pro racionelní hospodaření vlastníků - zemědělců. To není ještě vše. Podle metodického pokynu pro zpracování pozem. úprav platného od 1. 4. 2010 se rozšiřují geodetické práce na KPÚ nad rámec potřeby katastrální mapy, prohlubuje se oceňování pozemků a narůstá rozsah projektových prací pro společná zařízení v rozsahu požadovaném až pro stavební projekci. Pozemkové úpravy se stále více posunují do stavební projekce a výroby. Pro nás vlastníky půdy to však znamená další časové prodloužení a prodražení zpracování KPÚ. Již dnes zpracování jedné KPÚ trvá až 5 let. Současný postup sleduje řešení katastrálního území v celém záběru nakupených problémů z minulosti naráz. Neodpovídá ovšem našim poměrům, kde byl v 50 letech zničen KN. Současné řízení KPÚ chce najednou obnovit KN a současně s tím realizovat investice do společných zařízení v krajině jako například cesty, mosty, rybníky, hráze, úpravy toků a zeleň. Požadujeme proto pozemkové úpravy vrátit na zem. Prioritou vlastníků a zemědělců je nová katastrální mapa se scelenými a zpřístupněnými pozemky, aby mohli racionálně hospodařit, jak praví zákon. Ty polní cesty nemusí být hned vyasfaltované, hlavně když jsou v mapě. Zemědělci v současném stavu mají navíc ohroženy dotace, protože v každém katastru bez KPÚ se nacházejí i pozemky bez vlastníka a zemědělci na ně berou dotace bez právního důvodu. Ve starých mapách jsou chyby ve výměrách a hranicích parcel. Nechci zde hovořit také o hojných případech užívání půdy bez nájemní smlouvy.
3. ASZ vykonala mnoho pro objasnění násilné kolektivizace, která přinesla zničení selského stavu. Vážíme si úsilí ASZ na odhalení pomníku obětem násilné kolektivizace a dalších akcí. Také náš Svaz se finančně podílel. Život ale jde dále. Velký dluh máme v oblasti polistopadové poznání sociologie sedláka. Myslím si, že už nadešel čas pokračovat, obnovovat tradice a způsob života sedláků, kteří vlastní půdu a hospodářství a jsou trvale usídlení na svých usedlostech. Soukromí zemědělci jsou sedláci a mají proto nejblíže k naplnění této ideje. Sedláci jsou základem zemědělství evropské 15. Je nutné obnovit ideu selského stavu také u nás. Máme na co navázat. „Dějiny selského stavu“ od Kamila Krofty končí v roce 1949. „Sociologie sedláka“ od Arnošta Bláhy je z roku 1937. Jsou ještě další odborné a vědecké publikace. Musíme se zamyslet i nad názvem zemědělec, který je výtvorem proletarizace venkova z počátku minulého století.
   Čeští sedláci prokázali historickou životaschopnost. Přežili a zaplatili v minulosti každou válku. Přežili dokonce i násilnou kolektivizaci. Různé anonymní holdingy, mamutí obchodní společnosti a družstva na půdě budou dávno zapomenuty, ale čeští sedláci tu budou stále… Víte proč. Jsme hospodárnější. Máme nižší náklady, vyšší produktivitu a v dobách nepohody, které určitě přijdou, jsme odolnější. I po neúrodném roce je třeba zasít. Máme ještě něco navíc. Jsme trvale, i generačně připoutáni k vlastní půdě a k svému hospodářství. Jsme totiž trvale „osedlí“ v krajině. Vím o tom své. Pocházím z rodiny sedláků, která přežila 30ti letou válku, jak je doloženo v berní rule z roku 1652, hospodařili jak je uvedeno na 40 jitrech půdy a měli 3 potahy.
4. SVP na své 7. valné hromadě projednal a schválil přistoupení k ASZ ČR, v rozsahu sedmi bodů, které jsou součásti připravené přístupové dohody. Za SVP ČR jsem oprávněn a připraven tuto přístupovou dohodu podepsat.