Svaz vlastníků půdy České republiky

V návrhu zákona je napsáno:

„Vyvlastnění je přípustné, pokud se vyvlastniteli nepodařilo ve lhůtě 90 dnů získat dohodu práva k pozemku. Lhůta k uzavření dohody s vyvlastňovaným počíná běžet den po té, kdy vyvlastňovatel (rozuměj „stát“) doručí návrh na uzavření smlouvy.

Návrh smlouvy musí obsahovat znalecký posudek a informaci o účelu vyvlastnění  s upozorněním, že nedojde-li k dohodě, je možné nemovitost vyvlastnit“.

Vlastník je ve velmi slabé pozici od samého začátku. Na vlastníka je vyvíjen časový nátlak, tím, že je vůbec stanovena lhůta, nutná pro rozhodnutí .

Další nepřípustný tlak je vyvíjen výhružkou vyvlastnění  ve formě upozornění o vyvlastnění  jako součásti návrhu smlouvy.

Třetím nátlakem je stanovení ceny znalcem, kterého vybere stát i když nedůvěryhodnost znaleckých posudků je uvedena jako jeden z důvodů změny zákona v předkládací zprávě. Státem vybraný znalec je zřejmě ten správný. Znalec vybraný vlastníkem se nepřipouští, dohoda o výběru znalce obou stran se není možná.

Konkrétní zákon postihne konkrétní vlastníky půdy, konkrétní zemědělce, konkrétní nájemce.

 Prodej půdy je pro někoho spekulace, obchod, pro někoho je to zrada svých předků. To nedokáže rozsoudit žádný znalec, ani stát. To dokáže zohlednit pouze opravdu svobodné rozhodnutí svobodného člověka bez jakéhokoliv nátlaku.

Vždy existuje náhradní řešení a neuzavření obchodu je také obchod.

Michal Pospíšil

Svaz vlastníků půdy ČR